Kostel svatého Jakuba Vìtšího v Hostivicích byl postaven v první polovinì 13.století v románském slohu, jak o tom svìdèí kvádøíkové zdivo z opuky,odkryté v jeho jižní stranì pøi opravì v letech 1973-6. Byl malý, tmavý a zaujímal prostor nynìjší chrámové lodi. Vìž kostelu chybìla, stála opodál na høbitovì.

V roce 1631 Švédové a Sasové kostel vypálili a císaøské vojsko odvezlo v roce 1639 tøi zvony.

Kostel zùstal pustý do roku 1659, kdy na výzvu pražského arcibiskupa Harracha se František Adam
Eusebius hrabì ze Žïáru pustil do obnovy chrámu. Léta 1662 dne 29. máje, to jest v pondìlí svatodušní J.V.H.V. pan Adam Eusebius hrabì ze Žïáru ráèil s celým svým dvorem do vsi Hostivice, do pustého chrámu sv. Jakuba pøijeti, a tam v témž kostele první mši svatou (kdežto od 45 let žádných služeb Božích se nevykonávalo) ráèil jest dáti sloužiti a milostivì se zavázati, že do toho chrámu Pánì pìkný vornát a antipendium na svùj náklad udìlati dáti ráèí.

V roce 1662 dal pøistavìt gotický presbytáø s køížovou klenbou, lomenými okny a prejzovou støechou. Na evangelijní stranì postavena malá sakristie. V letech 1662-3 pøistavìna i vìž ke kostelu, pøiléhající v téže šíøi jako loï, aby byl kostel zvìtšen, nebo pod klenutím vìže vznikla pøedsíò ( v ní byl pozdìji umístìn Boží hrob ). Kúru však vùbec nebylo. Na vìži byl zavìšen zvon sv. Jakub a v létech 1688 a 1714 poøízeny další dva.

Když v r. 1732 koupila Anna Marie vévodkynì Toskánská od hrabìte Bredy s Tachlovickým panstvím i Hostivice, dala r. 1734 pøestavìt zámek a v létech 1734-6 postavit mariánský sloup a faru. Na rozkaz paní patronky byla roku 1737 zeï u vìže prolomena a vytvoøen kùr.

Hlavní oltáø sv. Jakuba byl v roce 1736 pøivezen ze Zákup. První mši svatou zpíval u nìho prvofaráø ( v obnovené faøe ) P. Norbert Køíž dne 11. listopadu v den sv. Martina u pøítomnosti vysoké dárkynì. Táž paní pøivezla do Hostivic tìlo sv. Simplicie, které dne 5. listopadu 1737 u pøítomnosti
zbožné dárkynì do velkého oltáøe vloženo bylo.Postranní oltáøe sv. Vojtìcha a sv. Prokopa pocházejí z kostela sv. Václava na Zderaze, když císaø Josef II. tamní klášter Augustiniánù zrušil a vìci kostelní se rozprodávaly.

Roku 1794 vypukl na Bílou sobotu v Hostivicích oheò u sedláka Smrèky a rozšíøil se i na sousední domy i chrámovou vìž, pøitom se rozlily i tøi zvony. Teprve po osmi letech byly opatøeny nové.
V roce 1870 pøistavìl vídeòský stavitel Prantner tøi „ ménì foremné “ pøístavky: malou kapli na jihu ( bývalá oratoø ), sakristii a tzv. velkou kapli s døevìnou galerií. Pøitom snad byl zazdìn pseudorománský klenutý vchod do kostela v západní stranì vìže, k jehož zazdìní použili tenkrát náhrobní kameny, vzaté ze zdí a podlahy chrámové lodi. Možná byly mezi nimi i kameny z náhrobku dcery a manželky Jana Vodòanského z Uráèova, pochovaných zde pod mužskými lavicemi v letech 1625-6. ( Pøi opravì kostela v letech 1973-6 byla èást nalezena).

Roku 1871 byla vìž pøikryta novou støechou a vsazeny nové hodiny. V roce 1933 byly hodiny obnoveny z dobrovolné sbírky vìøících, v kvìtnu 1945 byly pøi ostøelování obce nacisty z letištì zle poškozeny. V roce 1975 byly nahrazeny novými nákladem 120 000 Kè.

Alois Saifrt