Historie


Kostel svatého Jakuba Většího v Hostivicích byl postaven v první polovině 13.století v románském slohu, jak o tom svědčí kvádříkové zdivo z opuky,odkryté v jeho jižní straně při opravě v letech 1973-6. Byl malý, tmavý a zaujímal prostor nynější chrámové lodi. Věž kostelu chyběla, stála opodál na hřbitově.

V roce 1631 Švédové a Sasové kostel vypálili a císařské vojsko odvezlo v roce 1639 tři zvony.

Kostel zůstal pustý do roku 1659, kdy na výzvu pražského arcibiskupa Harracha se František Adam
Eusebius hrabě ze Žďáru pustil do obnovy chrámu. Léta 1662 dne 29. máje, to jest v pondělí svatodušní J.V.H.V. pan Adam Eusebius hrabě ze Žďáru ráčil s celým svým dvorem do vsi Hostivice, do pustého chrámu sv. Jakuba přijeti, a tam v témž kostele první mši svatou (kdežto od 45 let žádných služeb Božích se nevykonávalo) ráčil jest dáti sloužiti a milostivě se zavázati, že do toho chrámu Páně pěkný vornát a antipendium na svůj náklad udělati dáti ráčí.

V roce 1662 dal přistavět gotický presbytář s křížovou klenbou, lomenými okny a prejzovou střechou. Na evangelijní straně postavena malá sakristie. V letech 1662-3 přistavěna i věž ke kostelu, přiléhající v téže šíři jako loď, aby byl kostel zvětšen, neboť pod klenutím věže vznikla předsíň ( v ní byl později umístěn Boží hrob ). Kúru však vůbec nebylo. Na věži byl zavěšen zvon sv. Jakub a v létech 1688 a 1714 pořízeny další dva.

Když v r. 1732 koupila Anna Marie vévodkyně Toskánská od hraběte Bredy s Tachlovickým panstvím i Hostivice, dala r. 1734 přestavět zámek a v létech 1734-6 postavit mariánský sloup a faru. Na rozkaz paní patronky byla roku 1737 zeď u věže prolomena a vytvořen kůr.

Hlavní oltář sv. Jakuba byl v roce 1736 přivezen ze Zákup. První mši svatou zpíval u něho prvofarář ( v obnovené faře ) P. Norbert Kříž dne 11. listopadu v den sv. Martina u přítomnosti vysoké dárkyně. Táž paní přivezla do Hostivic tělo sv. Simplicie, které dne 5. listopadu 1737 u přítomnosti
zbožné dárkyně do velkého oltáře vloženo bylo.Postranní oltáře sv. Vojtěcha a sv. Prokopa pocházejí z kostela sv. Václava na Zderaze, když císař Josef II. tamní klášter Augustiniánů zrušil a věci kostelní se rozprodávaly.

Roku 1794 vypukl na Bílou sobotu v Hostivicích oheň u sedláka Smrčky a rozšířil se i na sousední domy i chrámovou věž, přitom se rozlily i tři zvony. Teprve po osmi letech byly opatřeny nové.
V roce 1870 přistavěl vídeňský stavitel Prantner tři „ méně foremné “ přístavky: malou kapli na jihu ( bývalá oratoř ), sakristii a tzv. velkou kapli s dřevěnou galerií. Přitom snad byl zazděn pseudorománský klenutý vchod do kostela v západní straně věže, k jehož zazdění použili tenkrát náhrobní kameny, vzaté ze zdí a podlahy chrámové lodi. Možná byly mezi nimi i kameny z náhrobku dcery a manželky Jana Vodňanského z Uráčova, pochovaných zde pod mužskými lavicemi v letech 1625-6. ( Při opravě kostela v letech 1973-6 byla část nalezena).

Roku 1871 byla věž přikryta novou střechou a vsazeny nové hodiny. V roce 1933 byly hodiny obnoveny z dobrovolné sbírky věřících, v květnu 1945 byly při ostřelování obce nacisty z letiště zle poškozeny. V roce 1975 byly nahrazeny novými nákladem 120 000 Kčs.

Alois Saifrt



Pramen:
Josef Ptáček,Paměti farní osady hostivické, Praha, nákladem vlastním, 1915, s. 69,84-86






Stará pečeť farnosti

                            Stará pečeť farnosti
Comments