![]() |
Z historie hostivické farnosti Kostel svatého Jakuba Většího v Hostivicích Kostel v Hostivicích byl postaven v první polovině 13.století v románském slohu, jak o tom svědčí kvádříkové zdivo z opuky,odkryté v jeho jižní straně při opravě v letech 1973-6. Byl malý, tmavý a zaujímal prostor nynější chrámové lodi. Věž kostelu chyběla, stála opodál na hřbitově. V roce 1631 Švédové a Sasové kostel vypálili a císařské vojsko odvezlo v roce 1639 tři zvony. Kostel zůstal pustý do roku 1659, kdy na výzvu
pražského arcibiskupa
Harracha se František Adam
V roce 1662 dal přistavět gotický presbytář s křížovou klenbou, lomenými okny a prejzovou střechou. Na evangelijní straně postavena malá sakristie. V letech 1662-3 přistavěna i věž ke kostelu, přiléhající v téže šíři jako loď, aby byl kostel zvětšen, neboť pod klenutím věže vznikla předsíň ( v ní byl později umístěn Boží hrob ). Kúru však vůbec nebylo. Na věži byl zavěšen zvon sv. Jakub a v létech 1688 a 1714 pořízeny další dva. Když v r. 1732 koupila Anna Marie vévodkyně Toskánská od hraběte Bredy s Tachlovickým panstvím i Hostivice, dala r. 1734 přestavět zámek a v létech 1734-6 postavit mariánský sloup a faru. Na rozkaz paní patronky byla roku 1737 zeď u věže prolomena a vytvořen kůr. Hlavní oltář sv. Jakuba byl v roce 1736 přivezen
ze Zákup. První mši
svatou zpíval u něho prvofarář ( v obnovené faře )
P. Norbert Kříž dne
11. listopadu v den sv. Martina u přítomnosti vysoké
dárkyně. Táž paní
přivezla do Hostivic tělo sv. Simplicie, které dne 5. listopadu
1737 u
přítomnosti
Roku 1794 vypukl na Bílou sobotu v Hostivicích
oheň u sedláka Smrčky a
rozšířil se i na sousední domy i chrámovou
věž, přitom se rozlily i tři
zvony. Teprve po osmi letech byly opatřeny nové.
Roku 1871 byla věž přikryta novou střechou a vsazeny nové hodiny. V roce 1933 byly hodiny obnoveny z dobrovolné sbírky věřících, v květnu 1945 byly při ostřelování obce nacisty z letiště zle poškozeny. V roce 1975 byly nahrazeny novými nákladem 120 000 Kč. Alois Saifrt
Pramen: Josef Ptáček,Paměti farní osady hostivické, Praha, nákladem vlastním, 1915, s. 69,84-86 |